Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení rizik a jejich dopady na životní prostředí z pohledu environmentální bezpečnosti
Skálová, Marcela ; Lukášková,, Eva (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou ochrany životního prostředí. V první části práce jsou popsána rizika, která mají dopad na životní prostředí. Jelikož je v práci kladem důraz na environmentální bezpečnost, je zde tento pojem definován a dále uvedeno, co tento pojem obsahuje. Popsaná rizika a problémy je možné řešit pomocí politiky environmentální bezpečnosti. Ta zahrnuje i Koncept environmentální politiky, který je v práci popsán s výhledem do roku 2020. Druhá část práce obsahuje autorovy vlastní návrhy na ochranu životního prostředí. Je zde poukázáno na nutnost vytváření reálné legislativy a dobrých podmínek pro environmentální vzdělávání.
Environmentální bezpečnost Ruské federace v kontextu klimatických změn
Samyltyrova, Madina ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Frantál, Bohumil (oponent)
Práce zkoumá koncept environmentální bezpečnosti v Rusku z pohledu politiky a zákona, akademické sféry, podnikatelských subjektů a médií. Teoretický základ byl postaven na pracích autorů, kteří přispěli k rozšíření koncepce bezpečnosti s ohledem na environmentální hrozby. Praktická část obsahuje diskurzní, obsahovou a tematickou analýzu. Bylo zjištěno, že koncept environmentální bezpečnosti v Rusku je v současné době ve vývoji a zahrnuje nejen ekologické, ale také politické a ekonomické aspekty. Vědecká komunita hraje klíčovou roli při začleňování nových hrozeb do konceptu environmentální bezpečnosti. Vláda Ruské federace a podnikatelský sektor také přikládají význam environmentální bezpečnosti, avšak jejich zapojení je omezenější. Pro stát a podnikatelské subjekty jsou důležité mezinárodní standardy a závazky v oblasti změny klimatu. V tomto ohledu stát firmám neposkytuje dostatečnou podporu. Vláda efektivně reaguje na události jako jsou havárie nebo znečištění v důsledku činnosti soukromého sektoru. Nicméně, ne vždy dochází k odstranění negativních dopadů na životní prostředí. Pravděpodobně firmy působící v rámci významných odvětví pro Rusko mají možnost komunikovat s vládou, která následně zanedbává environmentální problémy, a tím ohrožuje obyvatelstvo. Klíčova slova: environmentální bezpečnost,...
Rada bezpečnosti OSN a environmentální hrozby
Škop, Martin ; Bruner, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sekturitizací klimatické změny v rámci Rady bezpečnosti OSN. Cílem práce bylo zodpovědět otázku jakým způsobem stálí členové Rady sekuritizují či desekuritizují klimatické hrozby, případně co je pro jejich řečový akt typické. Vyhodnocení probíhalo na základě obsahové analýzy, která kódovala všechna stanoviska stálých členů Rady proběhnuvší v obecné diskuzi o klimatické změně a jejich bezpečnostních implikacích. Práce tak poskytuje přehled konkrétních prvků naplňující sekuritizační krok a mimořádná opatření jakož i dalších prvků, které jsou pro aktéry typické. Tyto skutečnosti práce porovnává s předpoklady vyplývající z teorie sekuritizace Kodaňské školy a interpretuje jejich soulad či rozpor s nimi. Dále je užíván i koncept tzv. "klimatizace," který umožnuje odlišnou, leckdy užitečnější perspektivu k danému tématu. Z hlediska tohoto konceptu bylo potvrzeno, že pro mnohé aktéry jsou typické snahy integrovat klimatické politiky a cíle do různých bezpečnostních sfér jako jsou například mise OSN, rozvojová politika či politika prevence konfliktů. Obsahová analýza ke všem výše uvedeným závěrům umožnuje poskytnout soubor důkazů, který je přílohou předkládané práce, společně s frekvenčními tabulkami, které doplňují text.
Sekuritizace sucha v České republice
Chábová, Tereza ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá konstrukci hrozby sucha v České republice, která se dá řadit do oblasti environmentální bezpečnosti, při použití teorie sekuritizace představené autory Kodaňské školy. Tato teorie popisuje sekuritizaci jako intersubjektivní proces, kdy je daná hrozba konstruována sekuritizačními aktéry jako otázka bezpečnosti. Cílem práce tak bylo skrze kvalitativní výzkum při použití metod jednopřípadové studie zjistit, zda v posledních deseti letech bylo sucho na území České republiky úspěšně sekuritizováno. Dále si práce dala za cíl zjistit, kdo v českém prostředí působí jako sekuritizační aktér hrozby sucha a jaké objekty jsou těmito aktéry prezentovány jako nejvíce ohrožené, tedy kdo nebo co je referenčním objektem. Na základě výzkumu pomocí diskurzivní a obsahové analýzy relevantních zdrojů bylo zjištěno, že ve zkoumaném období byla hrozba sucha úspěšně sekuritizována, neboť byla splněna kritéria úspěšné sekuritizace, tedy bezpečnostní řečový akt, přijetí publikem a navrhnutí mimořádných opatření v boji proti suchu. Práce dále na základě analýzy výstupů možných sekuritzačních aktérů včetně neziskových organizací, politických stran a státní sféry, určila hlavní sekuritizační aktéry, kterými jsou především ústřední orgány státní správy v podobě Ministerstva životního prostředí,...
Coca eradication programs and environmental detriment in Colombia
Bregante, Camilla ; Březinová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Camilla Bregante Coca eradication programs and environmental detriment in Colombia Abstract Conceived as U.S. assistance to Bogotá in combating Colombian drug cartels, Plan Colombia imposed the eradication of coca plants mainly through the fumigation with glyphosate. In the accusations against the Plan, human health issues largely surpassed discourses over environmental preservation. This thesis argued that the protection of biodiversity-rich Colombian ecosystems should be prioritized, hypothesizing harmful effects of Plan's implementation on flora and fauna. Building on the securitization theory, Colombian environmental detriment was proved to constitute a security issue. First, indeed, critical review of main toxicologists' studies on the matter revealed that the mixture used in fumigations deeply affects the ecosystems. Notably, a case study on Putumayo department emphasized damages on non-target vegetation and animals, which reduced to poverty the locals. Secondly, elaborating the data collected by the Integrated Illicit Crops Monitoring System (SIMCI) between 2001 and 2015, a comparative analysis between Putumayo and the Pacific region detected major crops displacement along the years, and, therefore, more and more forests cleared to grow coca. Finally, the last chapter described how, in the same...
Securitising Nuclear Energy: Analysis of speech acts related to the possible construction of a new reactor at the existing Dukovany Nuclear Power Station
Dytrych, Simon ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se týká pokusů o sekuritizaci v souvislosti s plánovanou výstavbou nového reaktoru v JE Dukovany. Jejím cílem proto bylo najít, analyzovat a vysvětlit řečové akty spojené se sekuritizací plánovaného reaktoru v období od léta 2015 do prosince 2020 s využitím kritické analýzy diskurzu. Výsledky ukazují, že projevy sekuritizace v české veřejné sféře existují. Formulují je zejména čtyři skupiny aktérů: zástupci Rakouska, české nevládní environmentální organizace, vládní představitelé a politická opozice. Tito aktéři sledují různé cíle: zastavit stavbu reaktoru, realizovat stavbu reaktoru, nebo ovlivnit způsob, jakým stavba proběhne. Ve výsledku byl nalezen jeden případ úspěšné sekuritizace: Česká vláda dokázala pomocí bezpečnostních argumentů vynutit mimořádná opatření, která se odchylují od standardních demokratických procesů. Jejich cílem bylo realizovat výstavbu reaktoru. Zbývá jen dodat, že výzkum odhalil i tři důležité funkcionální aktéry, kteří se podíleli na tvorbě rzu: tajná služba BIS, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a společnost ČEZ.
Environmental Security in the Czech Republic: An Analysis of the energy mix
Šumavský, Ondřej ; Binhack, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojmem environmentální bezpečnosti a pomocí hlavních ukazatelů tohoto konceptu analyzuje energetický mix České republiky. Koncept environmentální bezpečnosti a jeho zařazení do oboru bezpečnostních studií je podrobně popsáno v první kapitole této práce společně s metodologickým uchopením následné analýzy. Hodnocení energetického mixu České republiky je poté porovnáno s referenčním stavem v roce 2040 popsaného v Aktualizaci Státní Energetické Koncepce z roku 2013. Evaluace jednotlivých změn energetických zdrojů v budoucím návrhu energetického mixu odkrývá dopad na úroveň environmentální bezpečnosti v ČR podle vybraných hodnotících ukazatelů. Práce dále rozebírá ostatní faktory důležité pro posuzování podoby energetického mixu a tvoření energetické strategie ČR. Na závěr je vyhodnocen dopad změny ve složení energetického mixu na úroveň environmentální bezpečnosti k danému referenčnímu datu a vliv konceptu environmentální bezpečnosti na tvoření energetické politiky v České republice.
Environmentální dopady povodní na území jižních Čech
TOMANOVÁ, Markéta
Téma environmentální dopady povodní na území jižních Čech bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů. Jedním z hlavních důvodů je význam krajiny a zamyšlení se nad jejími hodnotami. Krajina je soubor jednotlivě se vyskytujících krajinných prvků a rozsáhlejších krajinných struktur, ve kterých mají jednotlivé přirozené složky svoji nezastupitelnou funkci. Vedle krajiny jsou to povodně, mající v jednotlivých směrech vliv na životní prostředí. Od roku 1997 se výskyt povodní nečekaně zvýšil, a proto se tato problematika dostává stále více do popředí. I takzvaná environmentální bezpečnost je v současnosti velmi aktuální téma, což dokládá nárůst odborných publikací i fakt, že se dostává do učebních plánů škol. Přestože je diplomová práce zaměřena na území jižních Čech, výsledky se dají aplikovat na celou Českou republiku. Do výsledného šetření bylo zahrnuto celkem osm obcí s rozšířenou působností, přičemž rozhovory byly prováděny s pracovníky odboru životního prostředí, krizového řízení, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, Povodí Vltavy a vybranými zemědělskými firmami. Tato diplomová práce s názvem Environmentální dopady povodní na území jižních Čech má za cíl vyhodnotit změny způsobených povodněmi v postižených oblastech na území jižních Čech. Na to navazuje položená výzkumná otázka: Jaké jsou účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů v Jihočeském kraji? K dosažení stanovených cílů byla použita metoda literární rešerše, díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky. Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu, který byl prováděn na základě strukturovaných rozhovorů s odborníky v dané oblasti. Následně byly vytěžené informace logicky uspořádány a vyhodnoceny. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická část, která popisuje povodeň jako takovou, jak se dělí a její příčiny. Dále vysvětluje faktory, které povodeň ovlivňují, jaké jsou vlivy biotopů na povodeň a retenční schopnosti krajiny a jejich zvyšování. Rovněž uvádí, popisuje a porovnává největší povodně v České republice od 19. století, základní právní předpisy upravující problematiku vod a povodní, organizaci povodňové ochrany v České republice a v neposlední řadě environmentální bezpečnost a vymezení činnosti Českého hydrometeorologického ústavu. Druhá část diplomové práce popisuje účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů a uvádí východiska. K tomu, aby byla příroda pestrá, nějakou změnu potřebuje. Ta může přijít i v podobě povodní, přestože je po opadnutí vody viditelná její obrovská síla a pustošivé účinky. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že dlouhodobé dopady na krajinu a životní prostředí sice jsou, avšak ne tak zásadní. Voda s sebou bere vše, co ji přijde do cesty, ale krajina si s vodou umí velmi dobře poradit. Kapky vody se vsakují do půdy nebo odtečou do vodního toku. Jak velké budou následky povodní, záleží na tom, kolik vody je schopna půda pojmout a za jakou dobu. Bohužel tuto schopnost přírody narušují nejvíce lidé svými zásahy. Brání rozlivu vody stavbami, špatně obdělávají půdu, pěstují nevhodné potraviny a likvidují remízky, které slouží jako skrýš pro živočichy. Možná kdyby se nekladl největší význam na ochranu obyvatel a jejich zdraví, lidé by se více starali o krajinu a byli vděční to, co vše jim příroda nabízí a poskytuje. Stěžejní pro tuto práci jsou navrhovaná řešení, která by zlepšila stav životního prostředí. Mělo by se dbát nejen na jednotlivá preventivní opatření, ale na předcházení povodní a zmírňování jejích následků. Východiskem je zvýšení retence, jelikož naše krajina má problémy s krátkodobým zadržováním vody.
Hodnocení rizik a jejich dopady na životní prostředí z pohledu environmentální bezpečnosti
Skálová, Marcela ; Lukášková,, Eva (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou ochrany životního prostředí. V první části práce jsou popsána rizika, která mají dopad na životní prostředí. Jelikož je v práci kladem důraz na environmentální bezpečnost, je zde tento pojem definován a dále uvedeno, co tento pojem obsahuje. Popsaná rizika a problémy je možné řešit pomocí politiky environmentální bezpečnosti. Ta zahrnuje i Koncept environmentální politiky, který je v práci popsán s výhledem do roku 2020. Druhá část práce obsahuje autorovy vlastní návrhy na ochranu životního prostředí. Je zde poukázáno na nutnost vytváření reálné legislativy a dobrých podmínek pro environmentální vzdělávání.
Environmentální bezpečnost systému odpadních vod
BELEŠOVÁ, Petra
Téma environmentální bezpečnost systému odpadních vod bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů.Hlavním důvodem je nenahraditelný význam vody pro fungování lidské společnosti.Zdroje pitné vody jsou omezené a díky současnému relativně snadnému přístupu ke kvalitní vodě dochází k nezodpovědnému plýtvání s touto komoditou.Vedle plýtvání je velký problém rovněž se znečišťováním životního prostředí,které úzce souvisí se znehodnocováním zdrojů pitných vod.S nárůstem lidské populace se začaly rapidně zhoršovat podmínky životního prostředí a tato problematika se dostala do popředí jednání nadnárodních organizací.Takzvaná environmentální bezpečnost je v současné době téma velmi aktuální.Postupně se dostává do učebních plánů škol a připravuje se i plošná osvěta široké veřejnosti.Do environmentální bezpečnosti vodního hospodářství bylo v několika uplynulých letech vynaloženo velké množství finančních prostředků.Došlo především k plošnému budování čistíren odpadních vod.Diplomová práce je místně orientovaná na obec s rozšířenou působností Příbram.Do jejího správního obvodu spadá 74 obcí a vojenský újezd Brdy.Vzhledem k tomu,že většina správního území je tvořena menšími obcemi,které jsou v hospodaření s vodou soběstačné,je nutné zajistit takový stav životního prostředí,aby nedocházelo k jeho znehodnocování.Cílem diplomové práce je především zmapování dopadů výpadku systému odpadních vod a případné navrhnutí vhodných předběžných řešení takového výpadku.Na to úzce navazuje položená výzkumná otázka: Na jaké úrovni je současná environmentální bezpečnost vodního hospodářství? K dosažení stanovených cílů byla použita v první řadě metoda literární rešerše,díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky.Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu,který byl prováděn na základě polostrukturovaných rozhovorů s odborníky v dané problematice.Shromážděná data byla následně uspořádána v logickém přehledu a analyzována základní rizikovou analýzou SWOT.Diplomová práce je tedy členěna do dvou základních částí.První je teoretická část,která popisuje koloběh vody,vysvětluje co je to infrastruktura a v návaznosti na to vyzdvihuje význam kritické infrastruktury.Rovněž vysvětluje pojem vodní hospodářství a uvádí základní charakteristiku a způsoby zpracování a nakládání s pitnou a odpadní vodou.Dále uvádí základní právní předpisy upravující problematiku vod a v neposlední řadě vymezuje pojem environmentální bezpečnost.Druhá část diplomové práce popisuje systém odpadních vod v ORP Příbram a mapuje způsoby vzniku a následný rozsah výpadku analyzovaných ČOV.V přímé návaznosti na to hodnotí možný vznik dopadu na životní prostředí.Odpadní vody lze členit do několika skupin dle toho,kde a jak vznikají.S přihlédnutím k jejich původu mohou obsahovat odpadní vody širokou škálu různých škodlivých látek od mikrobiologických až po látky silně toxické.Výpadek systému odpadních vod by znamenal jak aktuální problém v podobě znečištění životního prostředí v místě,kde by se odpadní vody dostávaly do přírody,tak dlouhodobý nepříznivý účinek,který by se projevoval postupem času v podobě zamoření například půdy a podzemních vod,které by se následně mohly mísit se zdroji pitné vody.Rovněž by mohlo dojít k úhynu některých živočichů,znemožnění konzumace pěstovaných plodin v dané lokalitě a k šíření různých infekčních onemocnění.Tento stav je velmi nežádoucí,a proto je mu potřeba prostřednictvím preventivních opatření environmentální bezpečnosti předcházet.Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno,že se vznik možných závažných dopadů na životní prostředí vlivem výpadku ČOV na území ORP Příbram nepředpokládá.Provozovatelé jsou připraveni ihned a poměrně efektivně vzniklé nedostatky odstraňovat,aby bylo závažnému dlouhodobému výpadku zabráněno.V návaznosti na to lze tedy environmentální bezpečnost ČOV na území ORP Příbram hodnotit jako velmi dobrou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.